Klub kaktusářů Astrophytum Brno, z.s.

Korespondence mezi A.V. Fričem a O. Sadovským

11.9.1924, Vila Božínka


Ze svého archivu pro nás vybral pan Jaroslav Stejskal z Hrušovan nad Jevišovkou část korespondence která pochází z dob zakládání Astrophyta, kdy O. Sadovský navazoval známost s A. V. Fričem. Celá korespondence je velmi zajímavá, neboť obsahuje pěstitelské, spolkové a další informace a pro toho kdo má o historii zájem bude postupné uveřejnění těchto materiálů velice zajímavé.

Praha, Smíchov 148

Milý pane Sadovský,

To už je věru telepatie: Právě včera jsem psal Zástěrovi, aby Vám dopsal, byste mne navštívil, nebo napsal . Neznal jsem Vaší adresy. Nuže nejprve vědecké otázky: Zárubovi nevyklíčila semena, protože nechtěl, aby vyklíčila. Bál se aby lidé si je nepěstovali sami a byli odkázáni kupovat od něho odnože. Důkaz: Vyklíčila mu semena jež měl od jiných firem. Semena moje, jež u něho měl Foto – Záruba a neklíčila vzklíčila hned jak je od něho odnesl.

Semena jež zasel továrník Staffen, který měl ode mne celý sortiment A/168 druhů/ vzklíčila všechna mimo tří druhů. Sortiment A je od 1 zrna do 20 zrn a on má přes 2000 semenáčků. Na této cestě jsem měl štěstí, že jsem si vezl sebou svůj mikroskop. Na zpáteční cestě na lodi jsem přezkoušel všechny texaské druhy co do klíčivosti / mexické šly přímo poštou / Nechal jsem je klíčit ve zkumavkách na sterilisovaném filtrovacím papíru namočeném jednak destilovanou vodou, jednak vodou pitnou z lodních nádržek. Destilovaná voda působí zhoubně na klíčivost u mnoha druhů.

Každodenně jsem několikrát mikroskopoval všech 35 druhů. Zjistil jsem, že semena každého druhu mají v sobě zárodky plísní a myslím, že by bylo možno určovat kaktusové druhy dle plísní, jež na nich vyrůstají. Ku př. měl jsem Echc dasyacanthus sbíraný v Texasu a dasyacanthus sbíraný v severním Mexiku. Tedy na 100 mil daleko v docela jiné skalní formaci, jiném klimatu, jiné výšce. Na obou semenech vyrostl týž druh plísně s pohyblivými spomaty, kdežto jiné druhy kaktusů, jež rostou s prvým pohromadě, měly plísně jiné. Není tudíž třeba infikovat zem prstí, protože je v semenech. Tím méně by to bylo prospěšné u Ar. Kotschubey protože roste za docela jiných poměrů než fissuratus. Prvé roste v nížinách v naplaveném, molekulárně rozloženém vápenitém jílu v teplých končinách státu Coahuila, fissuratum na skalách v Texasu.

Mám semena obou a obě mají různé plísně. Teď jak ty plísně působí: U některých druhů se zdá, že připravují klíčivost a že jsou symbiosní, protože hned jak vytvoří sporma, počnou skořápky praskat. Ale u jiných druhů, hlavně u Echc. myslím, že klíčivost brzdí. Dokud jsou tyto plísně živé tak semeno nevyklíčí a začne klíčit okamžitě zničíme-li je desinfekcí. Použil jsem k tomu chlorové vápno, potaž,hypermangán a formol. Ale později jsem seznal, že stačí silný proud vody, který je přetrhá a hynou rapidně, že je to možno pozorovat mikroskopicky. Ovšem tato moje pozorování jsou vědecky bezcenná, nesystematická, protože na ně musím krást čas ale snad jednou…. Poslední dobou se mi osvědčuje sterilisace semen za sucha ultravioletovými paprsky /5000volt/ Není možno užívat orchideiovou praxi při kaktusech. Je tomu už velice dlouho, co jsem pěstoval se semene Orchideie, snad nějakých 25 let, ale i tu jsem přesvědčen, že zárodky symbiosních hub jsou v semenech Orchideí a není třeba jimi půdu infikovat. Důležité je, aby půda neměla škodlivé látky, jež by plísně ničily nebo jim znemožňovaly se vyvinout. Nejhorší v tom ohledu je rašelina a Sphagnum. Obě můžete sterilisovat vyvařením, ale nezbavíte je tak lehko šťavelové kyseliny jež hubí nejen plísně, ale i Orchideie samé. Je třeba půda neutrální, spíše zásaditá, než kyselá.

Vila Božínka roku 1925

Nejlépe se mi osvědčila dobře vyvařená cihla, jež dolejškem stála ve vodě. Mělo to jen tu nevýhodu, že jsem druhým rokem musil semenáčky vysekávat dlátem a sázet i s kouskem cihly. Ale orchideia jak se zdá nemůže žít bez symbiosních plísní, její kořeny jsou zařízeny na spracovávání potravy a musí se nechat živit. Za to kořeny kaktusů vylučují silné organické kyseliny – u některých druhů jako Mam. Ocamponis kyselinu velice podobnou dusičné – jimiž rozleptávají nerosty i velice tvrdé skály krevelové. Dle mých posledních pokusů se mi zdá, že kaktusy nepotřebují vůbec nitrobaktery.

Mesembrianthenum: Mám jich jen malou sbírečku, již jsem dostal od Schwantese a se semen, jež mi tento přítel poslal jsem vypěstoval asi 100 semenáčků v 19ti druzích. Až dosud se mi přes zimu vždy špatně dařily, ale mám je rád. Zkusil jsem Schwantesův systém, pěstovat je se semene jako akvarijní rostliny a osvědčil se mi.Pražský spolek: Jejich spory jsou mi také lhostejné. Nemohl jsem však strpět, aby se ve spolku, kde jsem já byl poradce a čestný člen, kradlo nejen jmění spolku, ale aby členové výboru pro spolek objednávali rostliny, jež spolek zaplatil a oni si je nechali, nebo s 1000%ním ziskem prodali členům.

Tím jsem zavedl do spolku „rozbroje“ a byl jsem výborem vyloučen a jsem vděčen,že sami uznali, že do takové společnosti se nehodím. Dříve pro nečestné jednání vyloučení členové založili spolek konkurenční, a tak zájem o pěstování našich rostlin vzrůstá. Ostrava se odtrhne a spojí se spolkem v Breslau, Vy zakládáte v Brně spolek samostatný a tak je naděje, že u nás bude kaktusaření opět na výši dob dřívějších. Mně je to celkem jedno, protože já většinou pracuji s cizinou. Chcete-li poslal bych Vašemu spolku zásilku rostlin na ukázku. Koupi-li si někdo některé dobrá a když ne také dobře. Alespoň uvidíte vzácné druhy, jež znáte jen z obrázku. Jen proto je třeba platit. Výsevy kaktusů se mi nejlépe osvědčují v převařeném písku a jako drenáž vyvařené oblázky. Voda převařená a rozprašovačem ji používám horkou. Ovšem vltavský písek je pro všecky jemnější rostliny jedovatý a já mám ještě špatnou vodu, jež zanáší nákazy. Pouze turbiniformis vyžadoval očkování země. Jeho semena jsou mikroskopická. Semena „neklíčivého“ horyzonthaloniusu začínaly klíčit teprve před krátkou dobou, kdy jsem musil použít pařniště jinak. Tedy po 6ti měsících.

Ptáte se na semena: přikládám Vám ceník svého zástupce pro Evropu v němž Vám zaznamenávám druhy, které jsou buď vyprodané, nebo jsem je vyřadil. V menším množství možno dostat i druhy, jež jsem prodával jen v sortimentu. U některých jsem poznamenal menší klíčivost. Mimo to mám z letošní sklizně: Hybridy astrophyt všech jež vidíte na obrázku a sice:

Matka: asterias, asterias 7mi řadý, asterias 9ti řadý, capricorne, myriostigma, myr. Columnaris,myr. Nudicarpa, ornatum, senile. Pak Roseia Castanědaj, Ariokarpus Lloydii, Lloydii mayor, Ech Dadakii, Mam. leona a řadu jiných. Astrophytová semena prodávám po 1 zlaté marce zrno / ve větším množství pouze asterias, myriostigma, senile – letošní úroda asi 20 tisíc zrn/ Hodlal jsem vypracovat svůj ceník, ale jelikož jsem jednou nohou ve třmenu a chystám se vystěhovat s rodinou z Evropy, vyjednávám o prodej mých semen v celku.

Přikládám žádaných 50 zrn Ar. Kotschubeianus. Aby se nepomačkala razítkem dávám do sáčku mrtvou rostlinku téhož druhu, abyste mohl dělat očkovací zkoušky. Ale semena byla vydobývaná z rostlin v nichž mezi mamlemi bylo mnoho domácího jílu a jsou jím úplně napuštěná. Doba klíčení je 14 dnů – měsíc. Zkuste výsevy v úplně neutrální sterilisované půdě, třeba na pijáku a uvidíte, že Vám dají dobrý výsledek. K tomu cíli Vám posílám zdarma Cor. Scherii similis a Ech. longihamatus jež mám právě u sebe. Je to zbytek semen co měl na rozprodej Seidl. Doba výsevu je dle mé zkušenosti nejlepší teď do konce září. Já pro případ, že bych nemohl jet udělám výsevy ještě letos. Ale dosud jsem se k tomu nedostal.

Že Vám semena nevzklíčila bude asi nedostatek vláhy ,jíž importovaná semena kaktusů musí mít právě jako Mesembrianthema. Jednomu mému známému nevzešlo z Dinterových imp. Semen ani zrnko a mně vzešla všechna, ale výsevná miska byla až skoro k vrchu naplněna vodou. Radil bych Vám, abyste si ke mně udělal výlet. Spokojíte-li se s pohovkou a spartánskou stravou můžete u mne přespat. Takovou sbírku tak hned neuvidíte pohromadě / asi 15 000 rostlin a asi 30 000 semenáčů.

Jsou ještě jiné vlivy při klíčení a mnoho dělá snad měsíční světlo. Ku př: Ech longihamatus papyracantha nevyklíčil nikomu ani zde ani pokud vím v cizině. Mně při prvém výsevu nevyklíčil vůbec, při druhém do nové misky sto procentně, při třetím výsevu v pařeništi, oddělen sklíčky od jiných druhů vyklíčilo jen několik % a hned zašly. Možná též že nemá rád společnost jiných druhů. Pozoroval jsem v místech kde jsem sbíral že nikdy jsem neviděl jiných kaktusů mimo jedné Coryphanthy. Ale na to vše nestačí můj čas. Mnohé druhy klíčí lépe po pěti až deseti létech než hned po sklizni, jiné strácí klíčivost již po dvou létech / hlavně Astrophyta a naše sklizeň vůbec / Zjistil jsem klíčivost importovaných semen vytahaných z musejních exemplářů, jež byla v museích už přes 29 let v úplném suchu. Také jsem vzbudil u neklíčivých musejních semen klíčivost vlivem wolframové rudy, již jsem si přivezl z Brazilije . Tady celá řada záhad na jichž řešení nemám já času.

Tentokrát jsem ho měl náhodou trochu víc a tak jsem Vám toho napsal dost. Kdo ví zda jindy bych se k tomu dostal a zda se podruhé k tomu dostanu.

S pozdravem A. V. Frič


Korespondence mezi A.V. Fričem a O: Sadovským 17.9.1924, , Vila Božínka


Praha, Smíchov 148

Milý pane Sadovský,

Tak už zase Vám píši, ale jen krátké to bude.Nepřijedete na Roezlovu výstavu? Možná že koncem října nenajdete zde u mne ani trn, protože vyjednávám o prodej celé své sbírky do ciziny. Možná že z toho sejde a já budu nucen zde přezimovat, což by bylo smutné pro mne. Prosím Vás nepovažujte můj dopis za nějakou vědeckou práci. Bylo to jen takové povídání. Inu doma nikdo není prorokem, ale v cizině mne dobře znají.

Důkaz je že Dr. Vaupel utekl z drážďanského sjezdu jak jsem se tam objevil. Ale kaktusy jsou mi jen prostředkem na němž jsem od dětství studoval buňku a částí přírody, již nejlépe rozumím a ovládám. Má studia jsou však docela jiná a lidstvu prospěšnější. Alespoň budou, dokončím li je. Píšete, že si nemůžete mnoho semen zakoupit, ale že by jste měl přece rád některé vzácné druhy. Nevím co by Vám v tom vadilo, ale předpokládám, že to bude, jako vždy u českých lidí důvod finanční.

Promiňte že se o tom zmiňuji, ale musím, chci li Vám udělat nabídku. Já jako hoch jsem měl dva kr. denně a přece jsem se zmohl na světoznámou sbírku rostlin. Nerozumím proto, proč by ten, kdo umí rostliny pěstovat měl na tuto svou libůstku vydávat peněz, jež by ubíral své rodině a svému pohodlí.

Věc má se tak. Dávám zprostředkovatelům 10% z ceny. Vy tam zakládáte spolek. Ten bude nakupovat mé rostliny od mého zástupce z Německa o 50-100% dráže. Proč by jste nezprostředkoval nákup přímo ode mne a nevydělal si co potřebujete na nákup věcí, jež se Vám líbí? Jsou to naše ohledy a odpor k obchodním věcem. Ovšem dalo by Vám to trochu práce ale za to, jak vím ze zkušenosti takové rostlinky více těší. Hlavně nepodaří li se mi prodat mou sbírku, budu potřebovat v Brně někoho, kdo by se mi o prodej mých rostlin postaral. Promyslete si to. Také v případě, že bych prodal svou sbírku, rád bych, aby co možno nejvíce zde ostalo a proto posílám ukázkové zásilky. Bere mi to sice mnoho času, mám s tím mnoho ztrát, ale ostane něco zde. Ovšem mé kaktusy jsou drahé. Nekonkuruji cenou, ale kvalitou jak rostlin tak druhů. S tím nutno počítat. Právě co toto píši dostal jsem krabičku Ar. Kotschubeyanus, jež pro mne přítel v Méxiku nasbíral. Je na nich plno tamního jílu / Ale u nás, kde je atmospherická vlhkost veliká nemůžeme je v tak nepromokavé zemi pěstovat, protože by shnily/. Jsou to krásné rostlinky a některé právě u mne kvetou. Květy jsou větší než rostlina. Nádherné.

Nemyslete, že by mne malé prodeje obtěžovaly, jenže někdy není opravdu čas je vyřídit. Jsem na vše sám se svou chotí. Neseženete poctivého příručího a já také neumím jednat se zdejším personálem. Za týden u mne zlenoší. Naopak jsem měl v neděli příjemnou zábavu s jedním německým kaktusářem, který přišel si prohlédnout mou sbírku. Byl jsem tak unaven, že bych ho byl nejraději vyhodil, ale hned jak se představil omlouval se, že je bez práce a že nemůže nic koupit. A tak jsme šli od pařníku k pařníku a sám jsem si svou sbírku prohlédnul. Bývá to zřídka kdy, mám toho na 50 oken a ještě po záhonech a byl to pro mne věru odpočinek. Mám rád lidi, jež mají k rostlinám lásku ale nenávidím protze, jimž někdy musím prodávat a vím že rostliny zabijí. Také nerad vidím závistivé lidi, kteří ke mně mají nenávist, protože jsem pracoval a něco mám.

Děkuji Vám za pozvání k Vaší prvé schůzi. Lituji, že nemohu se zúčastnit. Ale přeji zdar a hlavně přeji, aby se Vám tam nevetřeli lidé jež by kradli spolkové jmění, jako to máme zde v Praze. Nevím zda jsem Vám o tom psal: Koželský si objednal na spolkovém papíře pro členy kaktusy od Haage & Schmidt. Bylo to v době nízké valuty a tu platil 1k20 až 1k50 za kus. Spolek účet zaplatil a Koželský prodal rostliny členům po 12 – 15ti korunách. Pak ve výborové schůzi zaplatil přes 200 štamprlat kořalky a výbor byl nad ním nadšen. Když byl u mne vrchní zahradník firmy H & S požádal jsem ho, aby mi poslal originální objednávku abychom věděli kdo to vlastně objednal, co spolek platil a aby to nedělalo ostudu. Teď spolek vyhrožuje firmě žalobou za to, že mně objednávku poslala. Takové jsou u nás poměry a toho se hlavně varujte.

Každé sběratelství je vášeň a svádí lidi k nepoctivosti, ale ty vyděračské dopisy, jež psali do ciziny někteří členové spolku pražského jsou nechutné, hlavně když k nim připojili hrozbu bojkotem, „nevysyčí – li“ rostliny. Jsem rád, že jsem se z té společnosti dostal pryč. Za pohlednice nedlužíte nic. Ani nevím že jsem Vám nějaké poslal. Ale snad by mohl spolek nějaké objednat. Prodělal jsem na vydání českých okolo 3000Kč. Ještě něco o spolku. Žádal jste literaturu. Spolek ji neměl. A co bych Vám také odporučil. Shumann je zastaralý a vyprodán. Malé populární knížky nestojí za mnoho mimo Fobeho a ta je také vyprodaná. Nynější nádherné dílo Britton and Rose stojí kol 60$ tedy kol 2000Kč. Je nádherně vypravené, ale vědecky úplně bezcenné. Ostatně ve spolku nikdo literaturu neměl a já byl v Mexiku. Pak když jsme se vrátili udělali jsme venkovského referenta a pověřili ho, aby poslal Ostravským 50 minusculusů. On jich poslal 10 a ostatní si nechal. Zaplatil dodatečně. Pak se nabídl Kozelský, že dodá spolku kaktusy pro dar Ostravským. Dostal na to 250 Kč. a dodal 10 Echinopsis jako ořechy velkých a když z toho byla ostuda vrátil peníze.

Každý chtěl ze spolku jen těžit. Byla to naše republika v malém: kdo se dostal ke korytu, ten chtěl mít i zisk i slávu. Záruba je starý domýšlivý a přitom skoro negramotný člověk. Flídr je poctivý člověk a má rostliny rád, ale teď je to s ním zlé. Má vodnatelnost a už zapomíná i jména nejobyčejnějších druhů. Dlouho už zde nebude.

Musím ale ukončit a za jinou prací.

Váš A. V. Frič


Korespondence mezi A.V. Fričem a O: Sadovským 23.9.1924, , Vila Božínka


Praha, Smíchov 148

Milý pane Sadovský,

Tak vidíte, jak se to dobře hodilo, že dostanu Vaše dopisy právě, když mám chvilku volnou, a tak jsem právě mohl vybrat něco rostlin, udělat seznam a zatím co má choť to zabalí, napíši Vám odpověď.Vidíte, že semena klíčí, i když není originelní zem. Jsou to táž co rozesílal Seidl a co zbyla a celé léto se válela na plném slunci ve skleníku na poličce. Jen je třeba dosti vlhka. Stejně druhá budou klíčit. Ariocarpus ovšem trvá déle a je dobře přepíchat hned jak praskne zrnko a dát na čerstvou půdu dříve než udělá kořínek. Spolek. Radil bych Vám důvěrně, abyste urychlili povolení stanov. Věc je totiž ta. Zde máme trucspolek, ale bez stanov, jen co stolní společnost. Jsou to pro nečestnost vyloučení členové Kozelský, Petzold a p. Nevím, zda půjdu na valnou hromadu a zda podáme protikandidátku. Je možné, že je budu vůbec ignorovat, ale v případě, že bych tam šel a že by naše kandidátka vyhrála, tak hned svoláme novou valnou hromadu a spolek rozpustíme. Dle stanov připadne jmění spolku podobných intencí a to by byl spolek Váš. Jmění je pár tisíc a pěkná knihovna – pakli to zatím nerozkradli. Budu-li to ignorovat, pak se mnou vystoupí asi devadesát členů a spolek pojde sám. Jen Ostrava má kol osmdesáti členů jak jsem se doslechl. To vše je ovšem důvěrné. Mně jde jen o to, aby jmění, jež jsme pilně nastřádali, nepadlo do rukou těch pijanů a darebů. Jinak spolek zavedl jen rozbroje.

Pařeniště A.V. Friče roku 1925

Zásilka: věc není pro Vás tak zlá jak si myslíte. Zodpovědnost nemáte žádnou. Veškeré risiko nesu já, protože předpokládám, že po rostlinách nebude nikdo šlapat. Kdyby nějaká rostlina se poškodila, nebo zašla, tak ji pošlete zpět právě jako ty, jež se neprodají. Také s výlohami to není tak zlé. Řekněme, že se prodá za 100Kč a že doprava sem a tam bude stát 10Kč. V tom případě se přirazí na každou korunu 10 haléřů. Prodá-li se za 1000Kč přirazilo by se 1 hal., nebo také nic. Vždyť to jsou věci, jež nestojí za řeč. Neprodá-li se nic, tak je také dobře. Rostliny si tam můžete nechat měsíc, nebo čtrnáct dnů, inu jak se Vám to hodí. Kaktus vydrží mnoho. Ostatně jsou většinou v kořenáčcích. Ty zapusťte do písku. Co jsou čerstvé importy, ty zasaďte do písku do kořenáčku.

Alespoň uvidíte, jak se rychle spravují a jak rychle dělají kořeny. Zajde-li nějaký, jakáž pomoc. Zašel by u mne také a snad spíše, protože já nemám tolik času, abych se jim věnoval. To už je osud rostlin. Také by se mohly vystavit u některého květináře a tím by jste získali členy o nichž nevíte. Nebo se může dát zprávička do novin, že ustavující se spolek dostal zásilku na ukázku a že je možno ji vidět tam a tam. Až uvidíte rostliny, poznáte že není třeba se těch cen tolik bát. Ceny v ceníku jsou pro cizinu. Také není třeba se divit, že jsem Vám vyhověl se semeny. Mám je ve volné chvíli napočítané a nedalo to balení, ani jsem s tím nemusel na poštu. Rád každému vyhovím, jen když mám na to čas. A toho času je tak málo.

Nemám při ruce žádnou svou kloudnou foto. Až se dostanu do temné komory, tak nějakou vykopíruji. Zatím posílám jak přepichuji semenáčky u jednoho se svých jedenácti čtyřoknových pařenišť. Jen tak po domácku a ještě špatně kopírovanou. Chcete, abych Vám napsal vlastnoručně dopis. Vždyť by jste to po mně nepřečetl. Každý mi nadává, a tak píši raději strojem. Člověk má prsty rozbodané a na stole ani není místo. Píši obyčejně na koleně, jak si tak člověk zvykne za 25 let v divočině a kdo to pak má číst. Jen jednu starost s těmi mými pichláky budete mít, a ta je, že to účetnictví budete musit vést sám. Není pro mne horší práce, než počítat peníze.

Také Vaše nabídka ohledně rozprodeje semen mi konvenuje ať už pojedu do Ameriky nebo ne. Ale dosud nevím, vydám-li ceník. Možná, že to prodám vcelku některé německé firmě, ale pro nás bych vždy něco reservoval. Nevím jak se stanoví letos ceny na světovém trhu. Já přijel pozdě, kdy už každý měl semena nakoupená a srazil jsem ceny Haage & Schmidt se 3,60Mk na 1,60Mk za sto zrnek. Teď je konkurence obyčejných druhů a snad ceny půjdou.ještě níže. Snad budou vyšší. Budu asi muset zajet do Erfurtu a svolat o tom poradu. Mám ještě asi 3 miliony zrnek. Dal bych Vám semena do prodeje za těchže podmínek, jako je měl Seidl. Dal jsem mu po sto zrnech. On si to rozpočítal a rozesílal. Protože já ale semena v tisícových sáčcích nepočítal, nýbrž vážil tak bylo v některém 1200, v jiném 1050 a jiném i 2200 zrnek. To byl jeho výdělek za to, že koupil sáčky a rozpočítával to. Co zbylo to vrátil a já je měl odpočítané. Ovšem že při povaze Seidlově to pro mne nemělo cenu, protože to bylo vše zpřeházené a jména nečitelná. Také odpočítával příliš přesně a nedal žádný nádavek. Vím jak mě dělávalo radost, když jsem dostal o zrnko víc. Pro Vás by to mohly napočítat děti ve škole a také mám jména na gumovém papíře natištěná, takže se jen nastříhá a nalepí na sáčky.

Jsou to ovšem nepatrné obnosy při cestovním vydání, ale docílí se tím že něco semen zostane zde a že si naši lidé něco vypěstují a nepůjde za to tolik peněz do ciziny. Divíte se, že chci opustit Evropu. Snad z těchže důvodů, proč Vám by se to zdálo být těžké. Vždyť jsem tam v divočinách vyrostl a mám tam známé lidi, stromy, ba i skály. A rád bych je zase viděl. A pak: Ublíží- li Vám někdo cizí necítíte to jako když Vám ublíží Váš. To je jediná věc kde Svatopluk Čech špatně pozoroval: „V pleť barvy cizí… a více bolí cizí rukou dán.“ A naopak vidíte-li jak nějaký vykořisťovaný národ trpí, je Vám to líto, ale přece to není to jako když vidíte své lidi utlačené, vysávané, a tak zhovadilé, že si vše dají líbit. Proto se mi žije lépe mimo Evropu. A pak je tam přece více volnosti a já už nezvyknu otroctví. Štočky se „Salonu“ se nehodí svými rozměry na pohlednice. Ale jeden z nich je již mezi pohlednicovou sérií. Až budu přehrabovat starou korespondenci pošlu Vám Schwantesův dopis o pěstování Mesembryantém se semen. Nesprávně jsem se vyjádřil a proto jste nedobře porozuměl. Nepěstují se pod vodou jako akvarijní rostliny, nýbrž jako se pěstují akvarijní rostliny se semen tj. hrnéčky jsou do polovice zapuštěny do vody. Když vyklíčí, tak se pomalu přivykají suchu. Jednou takovou rostlinou je Mes. Caroli Schmidtii, letošní semenáč tak pěstovaný. A dosti pozdě jsem je sel, někdy v polovici dubna. Tak se s kytičkami potěšte. Jak vidím nepůjde to poštou, nýbrž drahou. Nevešlo se to do malé bedničky a tak to jde ve velké.

Buďte zdráv a až do Prahy přijedete, tak si reservujte hodně času. I kdybych do té doby už kaktusy neměl, tak toho zde ještě dost uvidíte. Ostatně se zdá, že tuto zimu se ven nedostanu, protože chtí abych jim zde rostliny zimoval. A tu bych asi zase dělal, resp. musil dělat přednášky a pak bych jistě přijel do Brna. Už se mi stýská po „ starém krokodýlu“ jehož Vy tam jmenujete Bezruč, i když se z něho poslední dobou stal „ čehona“.

Nazdar A. V. Frič


Korespondence mezi A.V. Fričem a O: Sadovským 11.10.1924, , Vila Božínka


Praha, Smíchov 148

Milý pane Sadovský,

Poslední Váš dopis nemám při ruce. Bude asi v haldě nezodpověděné korespondence a jsem již tak unaven, že než bych vyhledal, usnul bych. Tak jen to, co pamatuji. Děláte mi jednu nespravedlivou výtku: že Vaše dopisy nečtu dosti pozorně a neodpověděl jsem Vám Vaši otázku zda můžete prodat na splátky. Tutéž výtku bych mohl Vám dělat já pokud se pamatuji psal jsem Vám, že máte plnou moc dělat s rostlinami co uznáte za dobré a v tom byla obsažena také odpověď na onu otázku.

Poslední dobou nekopíruji dopisů jež Vám píši, což je důkazem, že nemám obav, že by mezi námi došlo k nedorozumění, jak Vás varovali. Nesnesu se s lidmi, kteří jednají zákeřně, kradou nebo lhou a pakli se někdo chlubí, že se se mnou pohněval, pak jistě má něco podobného na svědomí. V těchto věcech nejsem tolerantním a vytknu to každému přímo. Je li to pravda, tu to dotyčný nerad slyší a hněvá se.

Z předešlého dopisu jsem opomenul odpovědět dotaz, zda příbuzným s Kondrysovýma. Nevím o tom nic. Můj baťuška byl advokát a náměstek starosty pražského, jeho bratr byl "revolučka" J. V. Frič. Pradědeček byl krejčím ve Slaném.

Mesembrianthemum. Carolii Smidtii mám několik. Nedělejte si z toho nic, že se poškodilo. Jednoduše ho škrtněte ze seznamu a je to vyrovnané. Jen kdybych měl čas, tak bych Vám ho poslal pro Vás, ale tak to bude muset počkat, až sem přijedete a vezmete si ho sám. Astrophytum senile vsaďte do lesní země písčité, hodně písčité a přidejte trochu kousků mramoru (od kameníka) z něhož se až udělá v písku kořeny samo vybere co potřebuje. Nemusíte s ním mít starosti, je to nejméně choulostivé Astrophytum a je dosti žíznivé, aby pustilo kořeny hned, jak přijde do země.

Máte-li místo nechte kaktusy, jež se neprodaly u Vás a těšte se s nimi. Nepřejímáte s tím žádné riziko. Zajít může každá rostlina a zajde-li u Vás, zašla by u mne tím spíše, protože já při tom množství nemohu dohlédnout. Mně se dařívaly kaktusy v pokoji lépe než teď ve skleníku, protože jsem jich míval málo a mohl jim věnovat více péče. Jen když v létě mohou přijít do pařníku, nebo alespoň na záhonek na čerstvý vzduch.

Astrophytových semen můžete dostat kolik bude libo. Doposud jsem je prodával (všecka křížená s asteriasem) po 50 pf.- RM čili 4 Kč za zrnko. (Haage je prodává po 60ti). Mám mateční rostlinu asterias, myriostigma, senile, také něco ornátus. Jeden pěstitel mi nabízí z Německa semena myriostigma a ornátus (nekřížená) po 20 pf. Snad je koupím, protože je po nich poptávka. Ale na to je ještě dost času. Možná že vydám ceník semen. Nevím ale ještě jak se stanoví ceny pro příští rok.

Asi zítra vyhledám Váš poslední dopis, abych na nic nezapomněl. Teď ještě tak po paměti: ten leták firmy Gasser jsem dostal od několika známých a počta mi jich dodala hezkou hromádku, kde nebyla dostatečná adresa. Jsem na podobné věci zvyklý. Když se nemohou bránit proti kvalitě mých rostlin jinak, dělají to tímto způsobem. A lidé přece jen kupují mé rostliny, protože jsem je sám sbíral, kdežto Gasserův sběratel pošle Indiány, jež překroutí kořeny a zdravě vypadající rostlina zajde.

Takový leták je důkazem, že jsem provedl něco víc než jiní a protože v mých podnicích jsem obyčejně konkuroval kvalitou a výkonností a nikdy ne cenou, tak jsem na podobné věci zvykl. Ostatně Gasserovi zástupci prodávají dráže než já. Ale soudný člověk si udělá úsudek o lidech jež uveřejňují privátní korespondenci ( a ještě zfalšovanou). Mému společníku Haage jr. To bylo nepříjemné a lamentýruje, protože tajil v Německu moji adresu a teď vidí, že se budou odběratelé obracet přímo na mně. Ale mne se to netklo, protože na útraty konkurence se dověděli sběratelé, že turbiniformis, Pelecyphoru, senilis a asterias mohou dostat jen ode mne.

Poděkoval jsem jim za tu reklamu a budu teď inserovat v Německu. Na Ariocarpus kotschubeyanus mi velice záleželo. Byl to moje desiderium a potřeboval jsem ho pro lékařské účely. Hledal jsem ho marně a poplašil jsem tím všecky indiány, okazoval obrázky, ale musel jsem odjet narychlo, aby mi nevypršel pas. Když ho indiáni našli, tak ho donesli sběrateli Gassrovému, dřív než mému příteli. Ale teď jich mám dost. Právě jsem dostal několik zásilek. Snížím cenu na 30Kč. Ten který tam máte přijměte ode mne darem. Škrtněte ho také se seznamu a kdybych na to zapomněl, tak mi to laskavě připomeňte. Jsem dnes příliš unaven. Tak kdybych se k tomu nedostal, abych zítra tento dopis dopsal – musím uklízet 45 pařeništních oken – škoda, že to nemůžete vidět, dokud je to v pařnících, ve skleníku to nebude už tak přehledné – tak se zatím spokojte s tímto a vezměte na vědomí že co ohledně rostlin rozhodnete, předem schvaluji.

Váš A. V. Frič

Ještě jsem Vás chtěl požádat, abyste se pro mne neexponoval. Nestojí to za to. Psi poštěkají si a přestanou. Naši páni mi nadávají a přece jen kupují mé rostliny přes Německo o něco dráže. Poštval by jste si tu celou smečku na sebe a mně tím neprospějete, protože můj odbyt je do ciziny. Mně je milejší několik dobrých přátel, kteří mají rostliny rádi, než celá ta masa navzájem se šidících lidiček, jež se mohou udržet jen tím, že mne špiní. Kdo nemá nepřátel, ten obyčejně za nic nestojí.

Dále Vás žádám, abyste se tolik neomlouval, když mi chcete něco napsat o čemž myslíte, že by mi mohlo být nepříjemným. Jsem z lidí, jež každému řeknou pravdu do očí a proto také každou pravdu snesu a jsem za upřímnost vděčen.

Také nezapomeňte, že celá ta štvanice proti mně má politické pozadí. Nemohou mi zapomenout, že jsem se zastával Slezka, Javořiny, že jsem šlapal na paty korupčníkům i těm fingovaným špionážním affairám, jež měly pravé špiony zakrýt. Proto také asi zmrzlo 30.000 rostlin (54 velkých beden ) v Podmoklí. Mohlo by mít pro Vás nepříjemné následky, kdybyste se pro mne exponoval. Já už se jednou s těmi lidmi vyrovnám sám, až přijde pravý čas.


Korespondence mezi A.V. Fričem a O: Sadovským 16.10.1924, , Vila Božínka


Praha, Smíchov 148

Milý pane Sadovský,

Tak teď jsem našel Váš dopis a až ho znovu přečtu, budu naň odpovídat podrobně. Tak jste založili " ASTROPHYTUM" . Hezké jméno jste si vybrali. Mnohem lépe, než aby jste byli spolek pojmenovali po mně. Psal jsem Vám již, že sbírání a studium kaktusů jsou pro mne jen vedlejší věcí, jen pomůckou ku studiu mnohem vážnějšímu. Výsledek těchto studií ponese asi mé jméno. Ale jsem ještě trochu od něho vzdálen. Letáky: o těch jsem Vám už psal. Pošta mi jich přinesla haldu jako nedoručitelných a jelikož hned na začátku našla moji adresu dodala je mně.Od Gassera to bylo hloupé, od českého anonima podlé, už proto že to posílal anonimně.

Já zatím co kdy komu napíši vždy stojím a také stojím za tím co jsem psal těm švýcarům. I z těch úryvků jež uveřejnili je jasné že mne Möller vyzval, abych vyjednával s jeho bratrem. Chtěl-li jsem zastoupení pro RČS za stejných podmínek jako má Gasser a né abychom dostali zboží jež bylo prokeťaseno rukama pěti překupníků, je jasné / už proto, že Petzold prodával heterochromus s překroucenými kořeny za 150Kč. stejný jako u mne stojí 2$ - 70Kč. ač původně u Gassera stál 40/ že jsem nabízel pro cizinu víc u vzácných druhů, je také jasné protože by jinak Dr, Möller neměl důvod měnit zástupce.

Ovšem podmínka byla, že musí být rostliny pro mne sbírané jinak sbírané, než ty jež posílá Gasserovi a chtěl jsem aby Möller v México je odebíral ode mnou vyučených indiánů, t.j. rostliny uvnitř nepoškozené. A těmto indiánům by byl musel více platit. Ale to vše je lhostejné. Já jsem zvyklý, že na mne lidé štěkají a jejich štěkot mi docela nevadí. Jen to Vám a Vašemu Astrophytu přeji, aby jste se vyvarovali vlivu pražských dvou spolků. Doslechl jsem, že prý mne na valné hromadě vyloučili dvaceti proti deseti hlasů a že mi asi dvě hodiny nadávali. Toť vše co vím. Nešel jsem tam, protože jsme měli hlavní den výstavy a také mne to nezajímalo. Vlastně se nehlasovalo o mém vyloučení, nýbrž o tom zda spolek bude zlodějským nebo ne. Proto jsem požádal své přátele, aby na schůzi nešli a tak jsem se také nic nedozvěděl než co jsem Vám teď napsal.

Tak Vám tedy nějaký dobrodinec prorokoval že se spolu popereme. Má-li zkušenost vlastní a popral - li se se mnou pak to bude asi čistý pán. A slyšel-li to od jiných, pak je to hlupák, který papouškuje, co slyšel. Zde, kde lépe mne znají a kde mám pověst člověka, který nestrpí darebáctví ve své blízkosti, se chytří lidé s tím nepochlubí, pakli se se mnou rozejdou. Stalo se to už několika, že se tím pochlubili a lidé s nimi přestali mluvit a začali se jim vyhýbat. Ba i moji nepřátelé političtí si mne váží i žurnalisté, kteří museli proti mně psát. Snad proti nikomu se tolik špíny nenapsalo, jako proti mně, když jsem vedl svůj politický boj, a titíž lidé co proti mně psali, chodí ke mně dál. Vím že to dělali pro svůj chlebíček a jsem tolerantní, pokud jde o moji osobu. Ale vyhodím-li přeci někoho, pak to musí být opravdu darebák.

Abyste si mohl sám udělat posudek, posílám Vám dopis, který jsem dostal od přítele Klabocha. Mysleli, že pro mne Klaboch sbírá a jak jednali, poznáte z dopisu, který mi udělal velikou radost. Mimo to je třeba podotknout, že paní Klabochová byla po smrti svého chotě / synovce Roezlova / duševně chorá a že ani ji nerespektovali. Já se ale neohlížím na nikoho. Svou vědeckou práci dělám pro sebe a bude-li z ní mít lidstvo užitek, bude to jen vedlejší výsledek, který mi udělá radost. budu-li mít možnost rychle dokončit započatou práci, bude mne těšit vyléčí-li se i Petzold ze své rakoviny mojím přípravkem.

Jedno ale stále nemohu pochopit: proč se stále pro svou přímost omlouváte? Já mám korespondenci velice přímou s mnoha přáteli a žádný se neurážíme, ač často naše slova bývají i hrubá. Vyjednali jsme si následující pravidla pro definici urážky: Urážka je něco nepříjemného sdělené se zlým úmyslem. Bez zlého úmyslu není možná urážka, ač je možno urazit i velice pěknou formou. Nu a jaký by jste Vy mohl mít zlý úmysl? Prosím, abyste i Vy tuto definici přijal za základ naší korespondence.

Zajímavé je, že se nelíbí Agave victoria a Ariocarpusy. Stejné je to v Německu, že nejdou na odbyt. Je to proto, že staří znalci z Německu nemohou kaktusy kupovat / kaktusář nemá talent ku keťasení a kdo v Německu nekeťasil ten schudnul / a nynější odběratelé jsou začátečníky. My všichni staří kozáci jsme byli odbytem těchto rostlin velice zklamáni. Pro nás to byla "pia desidéria", pro začátečníky jsou bezcenné. O Asr. senile jsem Vám psal. Echc. dasyacanthus u mne kvetlo asi padesát procent exemplářů. Roubované kvetou neradi. Leda na Opuntii. Ech. heterochromus kvetli všecky. Cor. macromeris jsem v Evropě ještě neviděl kvést. Píšete, že by se těch prodalo mnoho. Myslíte jen Ech. saglionis, nebo i ostatní předtím jmenované druhy. Ostatně všecky jmenované mám ve více kusech prodejných.

O tom, že možno dát na splátky jsem Vám psal, že co uděláte je dobré a i kdyby Vás někdo ošidil a nezaplatil, tak také není žádné neštěstí. Zodpovědnost finanční nemáte žádnou. Nevím, kdo je pan Paráček a vůbec nevím, že by u mne byl někdo z Brna. Říká-li že Anhalonia jsou choulostivá, tak nevím odkud to má. Mně z 2000 importů zašlo při etablování asi deset kusů.

Ovšem Ariocarpusy jsou choulostivé, protože při sebemenším poškození vykrvácí. Mně jich svínky mnoho zničily. Ovšem dříve nám hynuly i bez poškození, protože jsme jim nedávali vápenec. Také nemohl pan P. prodávat pohlednice ode mne, protože jsem je vůbec ještě neprodával. Nebylo k tomu času. Snad prodával Fulínovy. Když jsem je dal tisknout pro Německo, žádal mne Fulín abych pro něho dal přitisknout 1000 sérií. Stálo mne to 1800Kč. a Fulín mi je ostal dlužen. Nemohu je používat. protože jsou s jeho reklamou. Ale také na tom nezáleží neprodají-li se. V insertu v "burse" jsem neuváděl ani druhy ani ceny. Mám celou řadu rostlin, jichž bych se rád zbavil a na ty při větším odběru rád dám 50%. Tak ku příkladu mám letošní semenáče Opuntií jež prodává Fulín po 3Kč. pro mne nemají větší cenu, než 50hal. až 1Kč., nemohu ale dělat Fulínovi špinavou konkurenci.

Koupí-li jich ale obchodní zahradník 100, mohu mu je dát po korunce. Stejné je to u Mammillária longimamma. Musel jsem jich vzít výměnou 1000kusů a teď mi zabírají mnoho místa. Stály mne po půl marce ve velkém. V krámech je prodávají po 12 až 15 korunách a je to dobrý druh který tu cenu má. Obchodníkovi je rád dám za 450 až 500Kč. sto kusů i s hrnéčky. Nevydělám, ale uvolním si místo. Tak se to má s těmi padesáti procenty. V tom případě ovšem počítám krámskou cenu, kdežto Vašemu spolku jsem počítal skoro takovou, jakou čítám obchodníkům při větším nákupu. Ostatně, hlavní cíl byl, aby brněnští kaktusáři viděli něco jiného, než co se obyčejně prodává.

Mně hlavně chybí "zboží" pro začátečníky. Pochopíte, že když jsem jel do Méxika, že jsem nesbíral laciné druhy, jež má v Německu každý košťálník, nu a ty druhy mi hlavně chybí. Co mám z levnějších druhů, to jsou podložky na roubování a ty potřebuji sám pro sebe. sám jsem je z jara musel draho platit a teď když jsem si je namnožil je nebudu dávat pryč.

Kdož ví co se stane, zda mne nějaká válka nebo nemoc neznemožní cestu a pak bych neměl na co roubovat. Samozřejmě, že neplatíte žádnou náhradu za poškozené Mesemb. a za zničenou aureu. Právě před výstavou jsem dostal výměnou z botanické zahrady z Palermo všecky druhy Gasteria, Havortia, Aprice jež pěstuji a něco lepších Aloí. To by bylo něco pro Vás jako pro succulentáře. Ostatně to uvidíte až sem přijedete. Počítám s tím, že budete mým hostem - ovšem spokojíte - li se s noclehem na divanu nebo na železné posteli, protože jiného nemám.

S pozdravem Váš A. V. Frič