Klub kaktusářů Astrophytum Brno, z.s.

Založení spolku

Chceme-li alespoň trochu pochopit, co vedlo k založení brněnského klubu kaktusářů,musíme se v historii vrátit až do doby těsně po skončení 1.světové války. Přehlédneme-li situaci v tehdejším kaktusářském světě,vidíme, že pro založení kaktusář- ského spolku byly velmi příznivé. Po první světové válce začínal totiž velký rozmach měl svůj odlesk také v naší republice.


Alberto Vojtěch Frič (1882 - 1944)

V roce 1922 byl založen "Spolek přátel a pěstitelů kaktu v Praze", počal vycházet perio- dický časopis "Kaktusy a succulenty", v roce 1923 podnikl cestovatel A.V. Frič svoji slavnou cestu do Mexika, ze které přivezl řadu zajímavých rostlin, mezi jiným i klubovní rostlinu našeho KK Astrophytum asterias, které do té doby bylo známo pouze ze starých vyobrazení. Také v denním tisku se počaly objevovat články o kaktusech a tak není divu, že i v Brně dozrávala situace pro založení kaktusářského spolku. I když pražský spolek nesl velice ambiciózní název, řada jeho členů nedovedla potlačit tzv. pražáctví a kromě Prahy pro ně jiná ČSR neexistovala. Spolek tak naopak brzdil rozvinutí kaktusářství mimo Prahu. Když se jednalo o vzniku odbočky v Brně, výbor pražského spolku toto zamítl. Výbor pražského klubu se záhy "proslavil" i tím, že z řad členů vyloučil takové prominentní kaktusáře, jako byli A.V. Frič, L. Kozelský a také např. ing. Perla, pozdější velmi schopný redaktor "Kaktusářského obzoru".

Díky této krátkozraké politice vznikl nejstarší kaktusářský spolek na Moravě, Astrophytum A. V. Frič Brno. Všechno začalo aktivitou tří nadšenců a to Dr.B.Neumana, V.Wagnera (za německou stranu ) a Ot. Sadovského (za českou skupinu), kteří rozeslali několika nadšencům tiskopis:

P.T. Podepsaní zvěděli, že Vaše Blahorodí ve volném čase věnuje se krásnému sportu, pěstění kaktusů a jiných rostlin sukkulentních. Dovoluji si proto Vám oznámiti, že zakládají právě s ostatními brněnskými pěstiteli kaktusů stolovou společnost, případně samostatný spolek,za účelem vzájemné podpory,pobavení i poučení,neméně pak k propagaci našeho estetického sportu v nejširších vrstvách lidových.První porada přátel této myšlenky koná se 20. září 1924 o 7. hod. večer v Orlí ulici č. 21 (restaurace p. Valy). K této poradě jakož i trvalé účasti ve příštím spolkovém útvaru jste uctivě zván!

Hnací silou v nově vznikajícím spolku byl bezesporu zesnulý př.Ot. Sadovský. Jako osoba nejpovolanější charakterizoval dobu vzniku Astrophyta následovně:

Jako člen (pražského spolku-pozn.autora) jsem byl volán do Prahy, kde v restauraci "U Bumbrlíčků" na Národní třídě se pořádala výroční schůze. Ani mi nenabídli tehdejší výborové židli, abych si sedl,a zle mi domlouvali, že tříštím síly, ohrožuji činnost spolku, která musí být centralizována ( jak aktuální i po tolika letech-pozn.autora). Odpověděl jsem, že decentralizaci považuji z propagačního hlediska i hlediska praktického za vhodnější, načež jsem z pražského spolku vystoupil. Praha tehdy dala příkaz svým členům, aby do Brna neprodávali ani kaktusy,ani semena. Chtěla-li Praha s Brnem vést boj, my jej přijali. Spojil jsem se s vyloučenými členy, dostal jsem pro brněnský spolek, který mezitím uspořádal prvou zakládající schůzi v restauraci na Orlí ulici, velký počet rostlin, hlavně překrásné a u nás dosud nevídané mexické rostliny, které přivezl A.V.Frič.

O. Sadovský

Na první ustavující schůzi v Brně přišlo přes třicet zájemců. Početní zastoupení Čechů a Němců ve spolku bylo zpočátku stejné. Nákupy u Friče se však nejen získávaly další nové rostliny, které byly vystavovány ve výkladní skříni "Moravských novin", ale přicházeli i noví členové. Příliv českých kaktusářů rapidně rostl. O něco později si spolek začal objednávat kaktu- sy u erfurtské firmy Friedrich A.Haage junior. Prvních pět let spolku,tj. do roku 1928 možno označit jako údobí hledání cest.Duchovním vůdcem spolku hned od počátku byl jeho zakladatel Ot. Sadovský, který svůj hlavní úkol spatřoval v tom,seznámit členy spolku s mnohotvárnými formami kaktusů. Nákupem importních rostlin u odborných firem a zásluhou Astrophyta vznikaly takto v Brně první sbírky,které byly v létech 1926-27 soustřeďovány ve spolkových pařeništích na Veveří ulici za nynější právnickou fakultou.

Největší sbírka na Moravě byla v lednickém parku, největší sbírku soukromou měl již tehdy arch. Ota Eisler v Brně. V Brně začaly vznikat i živnostenští pěstitelé kaktusů a byly to tehdy firmy Skolud, Otakar Sadovský, Stodůlka, později Jedličková a Šotlík. O propagaci kaktusářství se staral Ot. Sadovský jednak psaním článků v denním tisku, jednak výstavami kaktusů ve výkladních skříních.První byla v létě 1925 v kavárně Praha, v témže roce byly vystaveny importy v Moravských novinách a v Lidových novinách.


1. Astrophyta asterias v Brně

V roce 1926 uspořádal Ot. Sadovský výstavu astrophyt u firmy Barvič a Novotný, firma Stodůlka uspořádala krásnou (tehdy) expozici u firmy Lamplota. Do 4. února 1928 vzrostl počet členů z prvních 27 na 108, z nichž 63 bylo Čechů a 45 Němců. Spolek byl původně utrakvistický, mluvilo se česky i německy, což vedlo později k diferencím. Již v tehdejší době vznikly ve spolku dva tábory,z nichž jeden propagoval importy,druhý opět pěstování semenáčů.Do této skupiny patřili tři mladí členové: Zdeněk Fleischer (vrátil se z praxe v Heidelbergu), vysokoškolák Bohumil Schütz a mladý úředník Weingart. V roce 1928 docházelo mezi těmito dvěma skupinami k častým sporům a skončilo to všeobecným úpadkem spolkové činnosti. V té době se také rozešla parta importérů,kteří ve vozatajských kasárnách (vlastně v privátní zahradě p. Ctibora) si zařídila čtyři pařeništní okna a pod skly pěstovala nejkrásnější importy.Na valné hromadě dne 2.ledna 1929 se objevují ve vedení spolku noví lidé. Předsedou byl zvolen ředitel Jaroslav Šobr a výbor byl složen z mladší generace. Jedním z členů výboru se stal mladý student Bedřich Weingart, který v druhém údobí spolku hrál velmi význačnou roli. Nový výbor rychle zklidnil rozbouřenou hladinu spolkového života. Byly vydávány spolkové zprávy. B. Weingart uvedl ve skutek myšlenku uspořádání spolkové výstavy v létě 1929 v lužáneckém pavilonu. Výstava měla velký úspěch a bylo získáno mnoho nových členů. Zejména se přihlásil pan Papírník, který se stal zakrátko nejúspěšnějším pěstitelem jak semenáčků, tak i importů. Výstavy se pak opakovaly a bylo jich celkem šest,v roce 1930, 1931, 1934, 1935 a 1938.

První výstava v roce 1929 byla menšího rozsahu,zato na druhé výstavě se objevily překrásné rostliny pana Ludvíka Kozelského, na třetí výstavě soutěžily o primát dvě největší firmy - Kozelský, Kolín a Valentová z Bratislavy. Další výstavy byly obeslány převážně rostlinami brněnského Z. Fleischera, jehož sbírka se již rozrostla do značných rozměrů, takže spolek Astrophytum již byl nezávislý od mimobrněnských vystavovatelů. Na výstavě v roce 1935 byli návštěvníci překvapeni nádhernými rostlinami pana Šuby z Týnečka u Olomouce,na výstavě v roce 1938 byla vystavena velmi hodnotná sbírka astrophyt Ot.Sadovského a stenokaktusů (Efsc.) ředitele Krejčího.

V roce 1929 vystoupili ze spolku také všichni Němci a spolek se stal čistě českým. Vzdor odchodu Němců byl růst členské základny velice rapidní a v roce 1929 dosáhl čísla 184 (trojnásobek českých členů v roce 1928). Proto bylo přikročeno k vydávání spolkového časopisu Kaktusář. Pod redakčním vedením Bedřicha Weingarta získával časopis na oblibě, členů přibývalo a v letech 1934 a 1935 jich bylo přes 300 (tedy asi tolik jako v roce 2000 - pozn. autora). Ke spolupráci byl získán A.V.Frič, jehož články ještě dnes jsou velmi zajímavé. Později do časopisu přispíval i cestovatel Curt Backeberk, čímž časopis získal na ceně. Bedřich Weingart redigoval časopis v letech 1930-1932, kdy se ujal redakce Bedřich Jajó, ale v letech 1935-1936 se stal redaktorem opět B. Weingart.